Po krátké odmlce další díl. Není nijak dlouhý ani vtipný. Dalo by se to nazvat jakousi vsuvkou.
Mrtvý se bát nemusí aneb Močálové pohřebiště ožívá VII. *asi to přejmenuju, hrozně dlouhý co?*
Trčíčí kost
"Pošta!" zařval někdo z venku.
"Konoe, kdo to je?!" ptal se Shino, jelikož směrem ven byly jeho nohy a tak nemohl nic vidět.
" Nevim!" odsekla Konoe
"Jak nevim," rozčiloval se Shino, " přece ta musíš něco vidět!"
" Konoe vidí nějakýho chlápka co řve Pošta!" odpověděla znuděně.
" Tak na něj zavolej ať nám pomůže, z takový polízanice se sami nevyhrabem!"
Konoe tedy naklonila svou hlavu, a zdálo se, že jí z nějak podivně vyčuhuje kost. Ostatně u Konoe to nebyl nijak překvapující, prorazit hlavou zeď totiž není jen ta
. To se musí obejít s nějakým tím úrazem. Přesto naklonila hlavu směrem kde náš Neznámý stál a spustila : " Haloo, ty tam, tady sme potřebujem pomoct! Až nás vytáhneš, uklidníš Personiee a pomůžeš jí zpátky na nohy, tak si tu poštu vezmem. Hej seš tam ještě?"
" Jeminánku!" spráskl ruce Neznámý. " Kdo vám to udělal?"
" To On/a!" překrývaly se hlasy Shina a Konoe.
Neznámý vyndal z kabely velké kladivo a rozmlátil jím zeď. Viděl na zemi Personiee, které se z očí místo slz valil hnis, kdyžpozorovala to, co se stalo s horním patrem jejího krásného obydlí.
Neznámý vyprostil všechny a uklidňoval Personiee, ta uklízela rozbité sklenice, zametala nudle na zemi. Spíše vytírala, vytáhla náhradní naslouchátko ze skrýše, ke které se spoušť jménem Konoe a Shino nestačila dostat.
" Konoe, je to tvé jméno že ano, máš tady nějak divně kost, to bude potřeba dát zpátky, jinak se jakožto mrtvola můžeš rozložit během půl roku. Je to vážné, asi tě odvezu do nemocnice." nabídl se ten neznámý.
" Do nemocnice?" divil se Shino a pokoušel se zatlačit jí kost tam, kam ostatně patřila.
Personiee nachvíli přestala uklízet a zvedla hlavu.
" Ale nejbližší Ústav pro péči o mrtvoly, Vámi takzvaná nemocnice je až na hranicích Krvavých hor. A tam hrozí nebezpečí právě zuřící války. Je tam velký hon na ty, kteří unikly ze skalního vězení. Byly potrestáni za porušení přísného zákazu, neznám jejich zákaz, ale tohohle byl plný deník Uhnilý leknín, já to četla, mnohokrát. Nevím ,jestli je to bezpečné, i když bych Konoe za to co udělala měla nenávidět, je to přeci jen bláznivá malá mrtvolka, která si nezaslouží setkat se s někým z těch uprchlíků." Personiee nové naslouchátko podle všeho sloužilo velmi dobře.
" Shino dělej zatlač na tu kost! Já tam nepojedu." rozhodla se Konoe,založila ruce a vyplázla na neznámého svůj sliznatý jazyk, který byl plný bradavic a proháněli se v něm červíci. Jeden dokonce na Neznámého mrkl, a ten si musel dát ruku před pusu, aby nevyvrhl obsah svého, jistě nemalého, žaludku!
Shino tedy přitlačil a místo aby ji zatlačil zpět, si na trčící kost napíchl svoji ruku.
" Ty krávo!" vyhrkl Shino.
" Hele nenadávej mi!" zamračila se Konoe.
" Ne promiň, to nebylo na tebe! Ale jaksi mi v tvojí noze uvízla tvoje ruka." pokusil se o nucený úsměv aby předešel dalšímu ze záchvatů své nové mrtvé kamarádky, která se už víc než dost projevila. Přesto jí ale ze zvláštního důvodu měl rád.
" Není pochyb, musím vás odvést!" prohlásil neznámý a popadl Konoe za ruce, tá vlála ve vzduchu a Shino vlál za ní. Trochu si ošoupal kolínka, to jak je vláčel za sebou. Neznámý je dotáhl ke kočáru, posadil dovnitř a už vezl pryč.
" A co moje pošta?" ozvala se Personiee tiše.